Nikdo nezabloudil. Snad.

Na zámku v Loučni nedaleko Nymburka to v sobotu opravdu žilo.

Téměř 160 účastníků si přišlo vychutnat nejenom atmosféru zámeckého prostředí, rytířských příběhů, pohádku o kašpárkovi a ježibabě nebo výuku létání na koštěti v podání čarodějnic Gertrůdy a Ethel, ale hlavně se zase po roce setkat s přáteli a připomenout si Světový den hemofilie. Díkybohu, meteorologové se tentokrát mýlili, i přes drobné ochlazení jsme většinu dne trávili v přilehlém zámeckém parku.

Dominantou areálu je romantický barokní zámek s přilehlou oranžerií a terasou, která nabízí parádní výhled do Polabí. Do vnitřních prostor zámku ve stavu, do nichž by bylo možné se ihned nastěhovat, ale vedla cesta jen k prohlídkám a občerstvení. Ve velkém sále dokonce zůstal prostřený stůl, jako by se rodina knížat Thurn -Taxis právě chystala zasednout k obědu.

Co ale dělá Loučeň tak výjimečnou a čím se odlišuje od dalších českých zámků, je soustava jedenácti zahradních labyrintů a bludišť vybudovaných v zeleni historického anglického parku. Unikátní komplex bludišť nemá v evropském ani světovém měřítku obdoby, s radostí si v něm pobloudili děti i dospělí.

V sedmém vloni nejnavštěvovanějším zámku v Česku se sobota vydařila. Zdá se, že nikdo v parku nezabloudil, všichni se šťastně shledali a vrátili domů. Alespoň správa zámku nehlásí, že by tam někoho v neděli ráno při úklidu našli. Vše si můžete připomenout fotografiemi uloženými na http://hemofilik.rajce.idnes.cz.